na Blog.cz

Takže já(katie)jsem se rozhodla, že zkusim něco zcolorizovat a tady se teda podívejte na výsledek!! Nic moc se mi to teda ale nepovedlo!

Před

Potom

Před

Potom

Pred

Potom

Pred

Potom

Pred

Potom

A tady jsou dalsi........

Romantická komedie Rozchod! začíná přesně tam, kde většina podobně žánrově laděných filmů končí. On a ona se potkali, zamilovali se do sebe až po uši a našli si společné hnízdečko, ve kterém chtěli žít šťastně až do smrti. což by mohli, kdyby se záhy nezačali nenávidět. Záminkou pro ukončení jejich společného života se stane jedna z mnoha banálních hádek, které provázejí sto procent partnerských vztahů. Na jejím konci se Brooke (Jennifer Aniston) a Gary (Vince Vaughn) rozhodnou, že se každý vydá vlastní cestou. Potíž je v tom, že nádherný byt, který si pořídili a zařídili, patří jim oběma a ani jeden nemá vůli se z něj vystěhovat. V tu chvíli se rozjíždí velmi zábavný souboj pohlaví, který má prostřednictvím kamarádů, nastrčených podivínů a menších i větších ústrků dostat toho druhého z bytu. To nebude ani trochu jednoduché, zvlášť když si při vzájemném rafinovaném schovávání spodního prádla a během hlasitých večírků, které pořádají ve chvíli, kdy chce ten druhý urputně spát, postupně uvědomí, že jim nejde ani tak o byt jako o bývalého partnera.
Hvězda seriálu Přátelé Jennifer Aniston a asi nejpopulárnější komik americké současnosti Vince Vaughn (Buď v klidu, Nesvatbovi) se ve vzájemné nevraživosti svých postav vyžívali natolik, že to po skončení natáčení dali dohromady a v současné době zařizují společné bydlení v Chicagu. Vzhledem k tomu, že tentokrát to bude naostro, nikoliv pod vedením zkušeného komediálního režiséra Peytona Reeda (Kašlu na lásku), může to dopadnout jakkoliv. Pokud jde o finále jejich filmové romance, není ani tak důležité, jestli se oba doberou k definitivnímu rozchodu nebo k opětovnému shledání, jako cesta, po které se za ním vydávají. Ta je plná třaskavého humoru, situačního i slovního, díky němuž žádný divák nezůstane neutrální a bude jednomu z hrdinů nepokrytě fandit. Že bude výběr favorita záviset především na divákově pohlaví, asi není třeba dodávat.

Ostrov Madagaskar je jedním z nejpodivuhodnějších míst naší planety. Hned z mnoha důvodů. Prodělal bouřlivou geologickou historii. Byl jedním z posledních lidmi osídlených míst na Zemi. Lidé, kteří na něm žijí dnes, připluli až z daleké Indonézie. Rozmanitost klimatu v jednotlivých částech ostrova je obdivuhodná. Fauna a flora ostrova je naprosto unikátní. Vysoký stupeň endemizmu a neobyčejná diverzita všeho živého z něj činí podivuhodnou "laboratoř" přírody.
Přesto přeze všechno je dodnes téměř zapomenutým koutem světa. Zůstává opomíjen, mimo hlavní světové dění. Ne snad v politice nebo společenském životě, ale je do jisté míry i stranou biologického zájmu (i když se to poslední dobou mění). Rychle postupující přírodní i kulturní devastace posledních několika desítek let způsobuje zánik mnohých zajímavostí i podivuhodností této jediněčné země. Rychle mizí nejen jednotlivé rostlinné a živočišné druhy a společenstva v nichž žijí, ale i tradice a zvyklosti obyvatel Madagaskaru. Celý ostrov se prudce mění. Vpád civilizace ze severu nenechává kámen na kameni a lze jen očekávat, že v příštím století bude tento trend - podobně jako snad na všech ostatních místech zeměkoule - pokračovat.
Mnozí si začínají vážnost situace uvědomovat. Nejen cizinci z Evropy a Ameriky, ale i místní lidé. To je však asi to jediné, co se s tím (zatím) dá dělat. Způsob "civilizace", který se rozvinul v euroamerické oblasti se rozpíná do celého světa. Stále více lidí na Zemi chce žít lépe, pohodlněji, snáze, luxusněji. Jen pramálo z nás si uvědomuje, že se tak děje na úkor budoucnosti a jen pramálo z toho pramála jde ještě dál a pokouší se najít pro sebe jinou cestu.
Na Madagaskaru mnozí lidé ještě stále žijí postaru tak, jak žili jejich prapředci. Přímo to vybízí k obratu "v souladu s přírodou". Není tomu tak, nežijí s přírodou v souladu ale v neustálém boji. Přesto způsob života, který vedou je s okolím v souladu, v harmonii. Nevybočuje z řádu přirozeného běhu věcí.
V takovém způsobu života by mohla být naděje. Je však stále více těch, co ho opuštějí a zatím nikdo se nedokázal vrátit. Možná je to proto, že cesta zpět neexistuje. To bude nejspíš ono. Ve vývoji tvorstva přeci nikdy neexistovala cesta zpět. Vždy bylo nutno jít kupředu a vymýšlet nové a nové věci. Bude asi nutné vymyslet i něco, co nám dovolí déledobě přežít anebo dokonce trvale žít na planetě Zemi. Současné prognózy věští úplnou (rozuměj konečnou a stoprocentní) devastaci Madagaskaru během příštích 20-30 let. Musí se proto vymýšlet rychle. Osobně pochybuji, že se to podaří, ale kdo ví.

Třída: Savci
Řád: primáti
Výskyt: jižní a jihozápadní Madagaskar
Hmotnost: 2,3 - 3,5 kg
Délka těla: 38 - 49 cm, délka ocasu: 56 - 62,5 cm
Věk: až 20 let

Charakteristika:
Lemuři patří mezi poloopice. Od většiny primátů se odlišují dlouhým, huňatým ocasem, hlavou protaženou v černý neosrstěný čenich a krátkými boltci. Žijí převážně na stromech, takže jejich ruce a nohy jsou přizpůsobeny pro uchopování (i když nejsou tak obratné jako u opic a lidoopů). Mají ploché nehty na všech prstech vyjma druhého prstu na zadní noze, který má místo nehtu dlouhý čistící dráp na pročesávání srsti. Tělo je kryto jemnou vlnitou srstí, kterou pročesávají tzv. hřebínkem, tvořeným spodními řezáky a špičáky. Celkový počet zubů je 36. Dalším typickým znakem jsou pigmentové skvrny na sítnici - při silnějším osvícení jejich oči ve tmě světélkují. Slepý vak u žaludku a dlouhé slepé střevo souvisejí převážně s vegetariánským jídelníčkem.
Lemur kata na první pohled připomíná kočku - tělesnými proporcemi i elegantním pohybem. Nejnápadnější částí jejich těla je černobílý ocas. Opice jej co chvíli legračně protahují mezi předními končetinami. Důvod je jednoduchý. Na předloktí mají totiž umístěny pachové žlázy, jejichž častým olizováním si přenáší výměšky na přední tlapky a jimi pak ocas parfémují. Ten pak v hustém lesním podrostu slouží jako optický a pachový signál.

Prostředí a stanoviště:
Lesní biotopy, ale i otevřená, keři zarostlá krajina nebo skály.

Způsob obživy:
V jídelníčku převažuje ovoce. Dále jsou zastoupeny listy a jiné části rostlin. Jen výjimečně hmyz. Jeho nejoblíbenější potravou jsou divoké fíky, banány a ostny fíkovníků.

Způsob života - sociální struktura:
Katy žijí v tlupách o 3 až 20 jedincích. Jádro skupin tvoří dospělé samice, mezi nimiž existuje dobře vymezené hierarchické pořadí a jsou nadřazené samcům. Mladé samice zůstávají se svými matkami a dcerami, mladí samci rodné skupiny opouštějí a vytvářejí mládenecké tlupy. Ve srovnání s ostatními příbuznými tráví tito lemuři nejvíce času na zemi. Jsou také téměř výlučně denními zvířaty.

Rozmnožování:
Březost trvá 134 - 138 dní. Samice rodí jedno mládě, které zpočátku nosí na krku, později na hřbetě. Dvojčata se v průměru objevují v každém šestém vrhu. Mateřské mléko mláďata sají ještě v pátém měsíci života, i když se už od 8 týdnů živí pevnou potravou. Samice dospívají už v 20 měsících, samci v 2,5 letech.

Ochrana druhu:
Stejně jako u jiných lemurů ohrožuje jeho existenci odlesňování a intenzivní lov. Lemur kata je však stále hojnější než většina ostatních druhů.

Zajímavosti:
- Mláďata lemura katy kojí kterákoliv dospělá samice z tlupy
- Novorozená mláďata mají jasně modré oči. Zářivě žlutou barvu získají jejich duhovky teprve časem.
- Lemur kata dokáže vyluzovat celou škálu zvuků: kvičení, funění, mlaskání a vřískot.
- Je znám jako velmi čistotné zvíře. Několikrát za den si pečlivě pročesává srst hřebenovitými zuby i dlouhými drápy na prstech u nohou, aby ji udržel neustále v dokonalém stavu.

Řídím svůj svět...

Zdroj: www.lemurkata.blog.cz

jest čeleď ssavců chobotnatých. z níž posud žijí jen dva druhy: slon africký a indický. Větší počet druhů žil v době třetihorní a také vyhynul. Mnohými zvláštnostmi ve skladbě lebky, ve stavbě chodidla nohy a v úpravě chrupu s. liší se od ostatních ssavců kopytnatých. Na lebce slonů jest veliká mezičelisť, nosní kosti tak malé, že jsou až zakrnělé; v kosti čelní jsou veliké dutiny. Čelisť zpodní krátká a silná pohybuje se od zadu ku předu. Ve chrupu [Sloni] měli původně 28 zubů ¹/₁. 1/1. 3/3. 3/3 bez špičáků. Za to přední zuby jsou vyvinuty v mohutné kly, buď v čelisti horní nebo v obou dvou. Stoličky měly původně hrbolaté, které splývaly v příčné lištny, jichž bývá někdy až 27. Rod nejprimitivnější, mastodon (v. t.), měl kly hoření i dolení a hrbolaté stoličky jako vepř, 3 v každé čelisti. V zoologickém oddělení Jardin des Plantes v Paříži a pak v Natural Museum v Londýně jsou postaveny celé kostry mastodontů 7 m dlouhé a 5 m vysoké, s kly 4 m dlouhými. [Sloni] nyní žijící (slon indický, africký a pak vyhynulý mamut) vyvinuli se v době nejmladších třetihor v jižní Asii a stěhovali se pak odtud do Afriky a Evropy (mamut); v pozdější době diluviální přešli do Sev. Ameriky. Slon má v mezičelisti 2 veliké kly až 2,5 m dlouhé a v dospělém věku až 90 kg těžké, jež se skládají z jemné hmoty, nazvané slonovina. Špičáků nemá a stoličku pouze jedinou, velikou, z tenkých desek složenou; u slona indického jsou tyto desky obdélníkové, kdežto stoličky slona afrického jsou z desek kosočtverečných. Žvýkáním stolička se omílá, napřed po částech vypadává a ze zadu pozvolna novou stoličkou bývá nahrazena. Za první stoličkou jest totiž v čelisti založeno ještě 5 stoliček malinkých, z nichž vždy následující pozvolna nahrazuje předcházející opotřebovanou. Drahocenná slonovina klů sloních přiváží se do Evropy a Ameriky, hlavně z Afriky, a to průměrně ročně asi 770.000 kg; tomu za oběť padne ročně asi 50.000 slonů, tak že slon africký jest blízek úplnému vyhynutí. [Sloni] žijí ve stádech o 30-200 kusech, kdež jeden samec připadá asi na 8 samic; doba březnosti samic trvá 20 ¹/₂ měsíce. Živí se potravou rostlinnou: listím stromů, rýží, cukrovou třtinou atd., čímž způsobují domorodcům na polích veliké škody. Denně spotřebuje 70-80 kg potravy (sena, rýže, řípy) a proto se nehodí za domácí zvíře ku pracím hospodářským, ježto výkony jeho práce jsou mnohem menší než cena potravy jím spotřebovaná. Slon indický žije v Indii na úpatí Himálají, na poloostrově Malace a na ostrovech Ceylonu, Javě, Sumatře a Borneu. Slon africký žije v střední Africe; v Kapsku byl již vyhuben. V době diluviální žil v celé Evropě a Asii mamut